HLÍSTI A PŘÍBUZNÉ KMENY
- kmen: MECHOVNATCI (Entoprocta)
- drobní, kolem 0,5 cm, převážně mořští živoč.(Mechovnatka ostnitá), i sladkovodní ( jemná)
- prostor mezi pokožkou a střevem mají vyplněný řídkým mezenchymatickým vazivem, mezi jehož buňkami je rosolovitá hmota
- přechod mezi schizocoelní a pseudocoelní organizací tělní dutiny
- larvy mechovnatců jsou obrvené a pohyblivé
- přisedají a mění se v dospělce
- tělo dospělců má podobu kalicha se stopkou
- kalich těla nese věnec chapadel s obrvenou pokožkou
- TS: trávicí trubice je průchodná a má tvar „U“, kolem ústního otvoru je věnec chapadel, který přihání potravu
- ústa, řiť i vývody pohlavní soustavy ústí uvnitř věnce chapadel
- NS: tvořena jednou zauzlinou
- VS: pár protonefrídií
- RS: nepohlavní → pučením → mohou vytvářet kolonie
- pohlavní (hermafrodite, gonochoriste)
- vývoj nepřímí → larvy jsou obrvené a pohyblivé
- živí se mikroorganismy a detritem
- kmen: HLÍSTI (Nemathelminthes)
- velká skupina živoč., která je představována několika typy s různými variantami staveb. plánu těla
- níže uvedené třídy můžeme považovat i za samostatné kmeny
- některé druhy žijí volně ve vodě i půdě, jiné cizopasí u rostlin i u živočichů
- většina má oblé červovité tělo; nečlánkované, protáhlé válcovité, k oběma koncům se zužující
- jsou bilaterálně souměrní; dorůstají délky od 1 mm až 7m
- na rozdíl od ploštěnců a pásnic vzniká v průběhu vývinu u hlístů mezi ektodermem a entodermem nepravá druhotná tělní dutina, pseudocoel, vyplněná tekutinou
- vazivo je redukované a vyplňuje částečně tento prostor jen u zástupců někt. skupin
- v pseudocoelu leží volně vnitřní orgány
- kožně svalový vak je tvořený jednovrstevnou pokožkou, na kterou se upíná hladká svalovina, a je napínán tekutinou pseudocoelu
- pohyb umožňuje vzájemné působení stahů svalstva a tlak tekutiny
- povrch těla je kryt silnou kutikulou, kterou vylučuje jejich jednovrstevná pokožka, mívá u některých druhů podobu pancířů (kutikula)
- NS: centrem NS je párové mozkové ganglium; z něho vybíhá u některých skupin (např. hlístic) prstenec kolem trávicí trubice a do těla nervové pruhy uložené ve vnitřních podélných lištách tvořených epitelem pokožky
- TS: trávicí trubice je přímá, zakončená řitním otvorem
- VS: vyluč. a osmoregulačními orgány jsou protonefrídie, nebo také zvláštní vylučovací žlázy
- CS: není vyvinuta
- DS: dýchají celým povrchem těla, endoparazitické druhy žijí anaerobně
- RS: většinou gonochoristé, u mnohých druhů lze rozlišit samce od samic, rozmnožují se pohlavně, vývin je u většiny zástupců nepřímí, přes larvu (hlístice)
- třída: Vířníci (Rotatoria)
- nejmenší mnohobuněční živ. (0,2 – 1 mm) s orgánovými soustavami
- u řady druhů byl zjištěn stálý počet tělních buněk
- žijí převážně ve sladkých vodách, kde tvoří součást zooplanktonu, popř. žijí přisedle
- mají jeden nebo dva kruhy vířivých brv v blízkosti úst, miniaturizovanou NS a orgány
- na jejich těle se dá rozlišit hlavová část (se smyslovými tykadly, pohárovýma očima a dvěma věnci brv – horní trochus umožňuje pohyb, dolní cingulum přihání potravu), rozšířená tělová část
- tělo je zakončeno nohou s příchytnou lepovou žlázou
- mají kloaku
- jejich kutikula vytváří u některých druhů pancířky
- mohou se rozmnožovat partenogeneticky (vyskytují se totiž pouze samičky, z nichž bez účasti samečků se líhnou opět samičky)
- anabióza = při vyschnutí stanoviště omezují některé druhy své životní projevy na nejnižší možnou míru, upadají do anabiózy
- v tomto stavu mohou přežívat i několik let a mohou se prostřednictvím větru i jinými způsoby šířit
- proto se často objevují i v nálevech vedle jednobuněčných nálevníků, se kterými jsou velikostně srovnatelní
- Krunýřenka obecná – vodní nádrže
- třída: Břichobrvky (Gastrotricha)
- mikroskopičtí vodní živočichové
- na břišní ploše těla mají dva podélné pásy brv
- můžeme je nalézt např. na dně lesních kaluží
- třída: Rypečky (Kinorhyncha)
- nejvýše 1 mm dlouhé
- kolem úst mají věnec ostnitých dlouhých kutikulárních výběžků
- kutikula jejich těla je rozčleněna na několik příčných pásů
- žijí mezi zrnky písku na dně moří
- vířníci, břichobrvky a rypečky se živí drobnými živočichy, řasami i detritem
- třída: Hlístice (Nematoda)
- nejpočetnější třída hlístů
- zahrnují živočichy typicky červovitého vzhledu, kteří v průběhu vývoje několikrát svlékají kutikulu
- cizopasníci, endoparaziti→ parazitují v různých org. zooendop. – rozrušují tkáň hostitele, fytoendop. – vysunutý kutikulární bodec
- charakteristické znaky:
- kožněsvalový vak obsahuje jen podélnou svalovinu
- NS má až 8 podélných pruhů probíhajících těsně pod pokožkou
- vylučovací orgány mají vzhled párových podélně uložených trubic
- samci jsou většinou menší než samice
- ústa vybavena kutikulárními zuby → narušují tkáň hostitele, za ústním otvorem mají pístovitý hltan → nasávání živin
- jednobuněčné vylučovací trubice vylučují škodlivé látky
- jednovrstevná pokožka vytváří syncytium, vylučující na povrch těla kutikulu
- NS: gangliová, objícnový nervový prstenec, nerv. provazce
- TS: průchodná, trubicovitá, kloaka
- DS a CS: chybí
- VS: protonefrídie
- RS: gonochoristé, pohlavní dimorfismus, samci nepárové varle, při vyústění pohl. ústrojí mají dvě štětinky (spikuly), které slouží k rozevírání pohl. otvoru samičky
- samičky mají párové pohl. org.
- vývoj je nepřímý, přes larvu, vajíčka jsou dosti odolná proti nepříznivým podmínkám
- řád: háďátka (Rhabditoidea)
- drobní až mikroskopičtí hlísti, volně žijící
- součástí půdní zvířeny, edafonu, a podílejí se na půdotvorných dějích
- některé druhy cizopasí na rostlinách (většinou parazité na hospodář. rostl.)
- Háďátko řepné (Heterodera schachtii)
- parazituje v koříncích bulv řepy
- ztěžuje tak příjem živin z půdy
- napadená řepa vytváří další a další kořenové vlášení
- larvy vnikají aktivně do kořenů řepy → řepa uhyne → larva se opouzdří
- Háďátko pšeničné(Anguina tritici)
- parazituje v paždí listů a v klasech pšenice
- vyžírá obilky, které zduřují v novotvary nazývané hálky
- Háďátko zhoubné
- stejně jako vířníci mohou přežívat nepříznivá období ve stavu anabiózy
- řád: Háďata
- parazité živočichů
- Hádě ropuší
- Hádě střevní
- parazituje ve střevech, může i u člověka, nepřímý vývoj
- Měchovec žilní
- ve střevech → chudokrevnost, dostávají se do plic → ústa – hlen → spolknut → střeva
- Plicnivka prasečí – mezihostitelem je žížala
- řád: Strunice (Mermitroidea)
- larvy strunic parazitují v tělní dutině larev hmyzu
- využívány v „biologickém boji“ proti tzv. hmyzím škůdcům
- řád: Škrkavky (Škrkavice; Ascaroidea)
- cizopasí ve střevě obratlovců
- Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)
- známý parazit dětí
- cizopasí ve střevě člověka, klinickým příznakem je nemoc ascaridóza (nechutenství, zvracení, bolesti hlavy, může nastat i ochrnutí končetin)
- samice kladou vajíčka ve střevě a ta odcházejí z těla ven spolu s výkaly
- v kyslíkatém prostředí mimo tělo hostitele se začnou rýhovat a pokud se dostanou do žaludku hostitele vyvinou se v nich mikroskopické larvy
- vajíčka jsou velmi odolná a zůstávají nákazyschopná po dlouhou dobu
- do těla člověka se dostávají při jídle ústy, většinou se špatně omytou zeleninou hnojenou přírodními hnojivy
- z vajíček vylíhlé larvy pronikají stěnou tenkého střeva do krevního oběhu, povyrůstají v játrech, s krví se dostávají přes srdce do plic a opět povyrostou
- odtud jsou spolu s hlenem vykašlávány a znovu polykány
- ve střevě dospívají a rozmnožují se
- Škrkavka prasečí
- Roup dětský (Enterobius vermicularis)
- žije v tenkém střevě hl. u dětí (pijí hodně mléka), způsobuje oxyriuózu (podráždění, vyčerpání, svědění, kopřivky), samičky kladou v noci vajíčka do záhybů kůže v okolí řitního otvoru (jedna může naklást až 10 000 ks)
- vajíčka jsou mikroskopická a může je obsahovat i poletující prach
- člověk se většinou nakazí polknutím nebo vdechnutím, nemigruje tkáněmi
- řád: Vlasovci (= Spiruidi; Filarioidea)
- nebezpečný parazité obratlovců, včetně člověka, mezihostitelem bývají členovci (krev sající hmyz)
- Vlasovec mízní
- ucpává mízní cévy hostitele, městnající se lymfa způsobuje zbytnění postižených částí těla, provázené horečkami → elefantiáza (sloní nemoc)
- Vlasovec oční – způsobuje oční záněty a nádory kůže
- Vlasovec medínský
- pod kůží člověka, samice v kontaktu s vodním prostředím začne produkovat larvy, kterými se živí korýši (buchanky)
- řád: Nitkovci (Trichiuroidea)
- Tenkohlavec lidský – parazituje v tlustém střevě člověka, nemigruje
- Svalovec stočený (Trichinella spiralis)
- vyskytuje se i na našem území
- parazituje u prasat, šelem i u člověka
- dospělci žijí v tenkém střevě
- larvy pronikají do svalů a tam se živí svalovými vlákny, později se spirálně stáčejí a zapouzdřují se
- způsobuje trichinelózu → dvě fáze:
- a) střevní – horečky, bolesti břicha, zvracení, velká žízeň, otoky
- b)svalová – řezavé bolesti svalstva
- člověk se může nakazit nedostatečně tepelně upraveným masem
- kmen: VRTĚJŠI (Acanthocephala)
- pseudocoelní živočichové červovitého tvaru těla, jehož přední část tvoří vychlípitelný chobotek s kutikulárními háčky, těmi se zavrtávají do střevní stěny svého hostitele (ptáci, savci)
- nemají střevo
- živiny přijímají celým povrchem těla
- gonochoristé, rozmnož. ve střevech, vajíčka opouštějí svého hostitele s výkaly
- mezihostitelem jsou různí bezobratlí živočichové
- Vrtejš veliký (Macracanthorhynchus hirudinaceus)
- žije nejčastěji ve střevech prasete, ale může být i u člověka
- Vrtejš kachní – dva mezihostitele (drobní korýši a ryba)
- kmen: HLAVATCI (Priapulidea)
- relativně malí (do 20 cm) červovití pseudocoelní živočichové
- žijí v bahnitých dnech chladných moří a písčitých dnech moří tropických oblastí
- dospělci jsou draví, živí se drobnými bezobratlými živočichy
- své české jméno dostali podle toho, že přední část jejich těla tvoří ztlustlý bambulovitý rypec s kutikulárními háčky, který připomíná „hlavu“ živočicha
- ústní dutina je rovněž vystlána kutikulárními háčky
- malý kmen, zahrnuje pouze několik druhů
- Hlavatec žaludovitý – v polárních mořích
Mohlo by se vám líbit...