Právo soukromé : občanské právo
Občanské právo zahrnuje právní normy, upravující majetkové vztahy fyzických a právnických osob, a vztahy, vyplývající z práva fyzických osob na ochranu osobnosti.
A) Majetkové vztahy
Jsou rozděleny na práva věcná a závazková.
Věcné právo je například právo vlastnické. Kdo ho má, tomu právní normy zajišťují ochranu užívání věci bez spojitosti s nějakou povinností jiné osoby.
Závazkové právo upravuje vztahy, v nichž se jedná o práva a povinnosti mezi konkrétními osobami, mezi věřiteli a dlužníky.
V majetkoprávních vztazích se rozlišují věci hmotné a nehmotné. Nehmotná věc je například majetkové právo na zlepšovací návrh, označované jako duševní vlastnictví.
Nehmotné součásti majetku jsou i pohledávky, celková hodnota majetku určité osoby se obdobně snižuje o dluhy. Převýší-li dluhy hodnotu majetku, říkáme že je osoba předlužena, neboli insolventní.
Hmotné věci se třídí podle různých hledisek. Významné je dělení věci movité a nemovité.
Rozlišují se podle možnosti jejich přemístění.
Movité věci lze přemístit bez změny jejich podstaty.
Nemovité věci jsou pozemky, stromy, budovy a jiné stavby spojené se zemí pevným základem. O všech nemovitostech a právem k nim vedou evidenci katastrální úřady.
K převodu nemovité věci je (na rozdíl od movité) vyžadována písemná forma. Vlastnické právo přechází teprve vkladem do katastru nemovitostí.
Dělitelné věci lze reálně dělit (tuna obilí). Ostatní věci jsou považovány za reálně nedělitelné (dům). Při jejich dělení se vytváření ideální podíly, vyjádřené zlomkem či procentem.
B) Vlastnické právo
= nejvýznamnější věcné právo. Vlastník má nejvyšší a úplnou moc nad věcí, která je předmětem jeho vlastnického práva. Může svou věc držet, užívat, sklízet její plody atd.
Vlastnické právo lze získat smlouvou (kupní, darovací?), děděním, vydržením nebo rozhodnutím státního orgánu.
Vlastnické právo není neomezené ? vlastník musí v určitých případech například dovolit vstup na svůj pozemek, stát může v určitých případech věc vyvlastnit či vlastnické právo omezit.
Patří-li jedna věc více vlastníkům, jde buď o podílové spoluvlastnictví nebo o společné jmění.
V podílovém spoluvlastnictví se práva a povinnosti rozdělují podle velikosti podílů.
Společné jmění může vzniknout jen mezi manžely. Tvoří je majetek získaný za trvání manželství, kromě darů, dědictví atd.
Obvyklou správu majetku v tomto vlastnictví může vykonávat každý sám, v ostatních případech je nutný souhlas obou manželů.
Společné jmění zaniká zánikem manželství.
C) Občanské právo závazkové
1) Závazky
Závazkové vztahy mezi dlužníky a věřiteli mají rozmanitý obsah.
Dlužník je povinen věřiteli něco dát, něco vykonat, něco strpět nebo něco nekonat.
Závazky vznikají nejčastěji ze smluv. K uzavření smlouvy dochází nejčastěji tak, že jeden účastník předloží nabídku a smlouva je uzavřena přijetím nabídky druhým účastníkem.
Společné dluhy dvou nebo více dlužníků a společné pohledávky dvou nebo více věřitelů jsou buď solidární (společné a nerozdílné) anebo podílové (každý má svůj podíl).
2) Vady věcí
Kdo někomu přenechává věc za úplatu, je odpovědný za její vady.
Rozlišují se vady faktické a právní.
Jestliže vadu nelze odstranit a vada znemožňuje řádně užívat věc, má nabyvatel nárok na zrušení smlouvy. V ostatních případech se reklamace vady řeší slevou, nebo opravou.
Vadu lze vytknout nejpozději do 6 měsíců od převzetí, nestanoví-li zákon jinak.
3) Zánik závazků
Závazky zanikají včasným a řádným způsobem, mohou však zanikat i jinými způsoby:
Dohoda o zrušení nesplněného závazku
Plnění je nemožné zejména tehdy, když zanikne předmět (pronájem nyní zničeného auta)
Uplynutím doby
Smrtí dlužníka zanikají jen dluhy, které měl dlužník splnit osobně (namalovat obraz). Smrtí věřitele zanikají jen takové pohledávky, které se týkaly výlučně jeho osoby (plastická operace). Ostatní dluhy přecházejí na dědice.
Započtením ? uhrazuje se rozdíl mezi pohledávkami, které vůči sobě mají dvě osoby
Výpovědí ? jednostranným ukončením závazku sjednaného na neurčitou dobu
Neuplatnění práva ? propadnutí
Splynutím ? pokud věřitel a dlužník splynou v jeden subjekt
Narovnáním účastníci upravují své sporné právní vztahy. Dosavadní závazek zaniká a je nahrazen novým, vyplývajícím z narovnání.
D) Ochrana osobnosti
Z práva na ochranu osobnosti vyplývají například v některých případech nároky na peněžité náhrady za protiprávní zveřejňování soukromých písemností, podobizen nebo obrazových a zvukových záznamů apod.
E) Občanské soudní řízení
= jedná se o postup soudu, jehož účelem je spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků
Řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka, který musí obsahovat označení účastníků řízení, vylíčení rozhodujících skutečností, navrhované důkazy a uvedení, čeho se navrhovatel domáhá (návrh rozsudku).
Účastníci se nazývají navrhovatel a odpůrce.
Věcně příslušný je většinou okresní soud.
Řízení se většinou vede formou veřejného ústního jednání, v jeho průběhu se provádí dokazování (výslech svědků, znalecké posudky?)
Rozhodnutím soudu je buď usnesení, nebo rozsudek.
Usnesením se rozhoduje o věcech v průběhu řízení (přerušení), rozsudek je rozhodnutí o věci samé.
Rozsudek je v právní moci, jestliže proti němu již nelze podat odvolání.
Právoplatný rozsudek je vykonavatelný, jestliže uplyne lhůta k jeho splnění.
Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, o kterém rozhodne soud vyššího stupně.
Obnova řízení je opravným prostředkem proti rozsudku, který již je v právní moci. Je možné jen pokud vyjdou najevo nové důkazy apod.
V některých případech lze užít dovolání k nejvyššímu soudu.
Když povinná osoba nesplní dobrovolně, co jí ukládá výrok soudu, může oprávněná osoba navrhnout soudní výkon rozhodnutí neboli exekuci. Vykonává se například srážkami z dlužníkovy mzdy nebo prodejem jeho věcí.