Světová literatura od 17. století do pol. 19. století
1) Baroko
– od 16. st. v Itálii, doznívá po 30-ti leté válce
– centrem všeho je opět Bůh, život je velmi krutý, nic na světě není jisté, jedině Bůh
– duchovní a milostná lyrika, pocit nejistoty
– nad rozum je stavěná víra
. mělo působit na smyslovou stránku – oblouky, barvy, světlo a stín. Kontrasty, hry světla, iluze
Itálie – Torguato Tasso – Osvobození Jeruzaléma – náboženský hrdinský epos
Comedia dell´arte – typ barokního improvizovaného divadla, 16. st. Itálie, němeli text jen dějovou konstrukci, masky, nápadité kostými
Anglie – John Milton – Ztracený ráj – duchovní epos, vychází z bibl. příběhů
2) Klasicismus
– 17. – 18. st., Francie, založeno na rozumu, navazuje na antiku, podpora absolutismu, dělí se:
- a) vysoký žánr – tragédie, oda, epos, Pierre Corneille – Cid
- b) nízký žánr – komedie, bajka, satira, Moliér – dramatik, psal hlavně komedie (33), inspiroval se Plautusem, Lakomec – vypočítavost Harpagona, vše dělá pro peníze, Zdravý nemocný, Tartuffe – tragédie, Misantrop
Jean de La Fontaine – bajkař
Carlo Goldeni – it. dramatik, Sluha dvou pánů, Poprask na Laguně
– Empír – novoklacismus, pozdější fáze, v užitém umění
3) Osvícenství
– od 18. st. ve Francii a Anglie, autoři bojují prot feudalismu, základem je důvěra v osvícenecký rozum, odpor k nábožensví, rozvoj přír. věd, techniky, důraz na pravdivé poznání světa, svoboda a rovnost občanů, osvícenství = přirozený a osvícený rozum , politický, myšlenkový a společenský směr ve prospěch měšťanů
Voltair – filozof, dramatik, prozaik, Candide = optimismus , filozofický román
Daiel Defoe – anglický prozaik, Robinson Crusoe
Jonathann Swift – Gulliverovi cesty – satir. román
Denis Diderot – Jeptiška, Jakub fatalista a jeho pán
Encyklopedie = Diderot, Rousseau, – protest církvi
4) Preromantismus
– od 2. pol. 18. st. Francie a Německo, období přechodu od klasicismu k romantismu, důraz na cit a přírodu, odklon od rozumu k citu, vášni
Jean Jacques Rousseau – filozof, pedagog, O smlouvě společenské, Emil čili o výchově
Johann Wolfgang Goethe – básník, dramatik, prozaik, Utrpení mladého Werthera – román psaný deníkovou formou, dvoudílné drama – Faust
Friedrich Schiller – dramatik, Loupežníci – drama, které mu vyneslo popularitu, ústřední konflikt je mezi bratry, Úklady a láska, Óda na radost, manon Lescaut – milostná próza
5) Romantismus
– myšlenkové hnutí a umělecký směr 19. st. stojí v opozici proti klasicismu a osvícenství
– typ žánr: lyrická balda, básnická povídka, moderní epos, román ve verších, historický román a povídka
– konec 18. st. až 1. pol. 19. st., počátky v Anglii, pak Franice, konec feudalismu, počátky kapitalismu, citlivost, ptořitek
– hl. rysy: důraz na cit, fantazie, iracionalita, zájem o přírodu, exotiku, minulost, touhu po svobodě
– hrdina: osamělý, tajuplný, často revolucionář, autobiografické rysy
– název vznikl od romantic – román, napínavý, dobrodružný
– 2 podoby: 1) odklon od reality do světa iluzí a výmyslů = únik
2) autobiografie
Anglie: George Gorden Byron – básník, prozaik, neměl hezké dětství, nikdy se nevyrovnal s tím, že kulhal, zemřel při morové epidemii, Childe Haroldova pouť – autobiograf. epos, hl. hrdina odchází z domova a prochází různé země, Korzár, Lara
Walter Scott – 1. únik, zakl. hstorického romáu, sběratel lidových skotských balad, Ivanhoe
Německo: Heinrich Heine – Nové Básně, Novalis – hymny noci,
Bratři Grimmové – pohádky
O popelce
Francie: Victor Hugo – prozaik, básní, dramatik, aktivně se zúčastnil francouzské politiky, po neúspěších odchází do vyhnanství, po 20 letech se vrací zpět do Paříže, Zvoník od Matky Boží v Paříži, Legenda věků – trojdílný básnický cyklus o vývoji lidstva, Bídníci – vylíčil život ve Francii v době francouzské revoluce, četba: Slza za kapku vody, smrt Frolla, vzpomínka na noc ze čtvrtého – kritika Napoleona III. – básen
Alexander Dumas – prozaik Tři mušetýři, Hrabě Monte Christo
Stenhald – prozaik, na hranici mezi romantismem a realismem, romány Červený a černý – psychologický román, hl hrdina si chce všemi možnými způsoby vydobít postavení ve společnosti (červená je symbol revoluce, černá despotismu), Kartouza parmská – román o mladém šlechtici, jehož ideál se nenaplní
Rusko: Alexandr Sergejevič Puškin – básník, dramatik, drama, zakladatel ruské prozy, pro své názory byl nucen odejít do vyhnanství, později se mohl vrátit zpět, kde musel žít pod policejním dozorem Boris Godunov, veršovaný román Evžen Oněgin– šlechtic, nenacházející uplatnění ve společnosti, zbytečný člověk, próza Piková dáma
Lermotov – démon, hrdina naší doby
Gončarov – Oblomov
Amerika: Edgar Allan Poe – básník, zakladatel detektivky a hororu, Havran – básen, Jáma a kyvadlo, Předčasný pohřeb
| KLASICISMUS | ROMANTISMUS |
| rozum | cit |
| řád | svoboda |
| symetrie | bizardnost |
| antika | gotika |
| společnost | jedinec |
| normy | nespoutanost |