Literatura v době NO – od počátku NO do 30. let 19. st.
- polovina 18. století – 30. léta 19. století
- národní a demokratické uvědomování lidu, formování novodobého českého národa; vydání tolerančního patentu (svoboda náboženství), zrušení jezuitského řádu a především zrušení nevolnictví, omezení cenzury a všeobecná školská reforma.; objevuje se divadlo (Prokop Šedivý, Václav Thám);
- architektura: stavovské divadlo
malířství: Carmine – Kotce
hudba: Ludwig van Beethoven, Fryderyk Chopin, F. J. Haydn, W. A. Mozart - slavistika – nauka o slovanství
almanach – sborník
Klasicismus
směr, který vznikl ve Francii v 17. století, opíral se o klasické estetické normy, jež odvozoval z antických vzorů. Důraz kladl na jednotný a pevný řád, který vymezil literární žánry po stránce formální i tématické. Rozlišovaly se žánry vysoké (óda, epos, tragédie), které zpracovávaly zejména témata historická a žánry nízké (bajka, satira, komedie), zachycující život neurozených vrstev.
Pierre Corneille
Cid – tragédie; rozpor mezi rozumem a citem, otec urazí Rodrigova otce, ten ho v souboji zabije, Xiména v zájmu rodové cti žádá Rodrigovu hlavu, vyzná se však ze své lásky k němu, po roce oplakávání otce a Rodrigova boje za Španělsko král rozhodne o svatbě
Jean Racine
Faidra – čerpá z Euripida; žena athénského krále Thesea potlačuje dlouho lásku k nevlastnímu synovi Hyppolytovi, projeví mu svůj cit v době, kdy se domnívá, že král v cizině zemřel, ale Hyppolyt zůstane chladný a odmítavý. Faidra chce podnítit jeho ctižádost a navrhuje mu, že se spolu podělí o trůn, král Theseus se však vrací a ušlechtilého Hyppolyta obžalovává Faidřina chůva z pokusu o zneuctění nevlastní matky, král vyžene syna ze země a vyzývá bohy, aby potrestali zločin. Faidra vypije jed a před smrtí se doznává Theseovi, že jej oklamala.
Moliére
Tartuffe – hra odhalovala pokrytectví a svatouškovství, titulní postavou mířila proti církvi; Tartuffe si získal důvěru měšťana Orgona, ovládá ho a nabývá vlivu nad jeho rodinou, usiluje o jeho ženu, má si vzít jeho dceru a členové rodiny se marně pokoušejí překazit tyto záměry. Orgon zcela podléhá Tartuffovi, dokonce mu připíše i svůj majetek a jen králův zásah zabrání úplnému zničení rodiny.
Jean de la Fontaine
Bajky – vychází od Ezopa, od středověké moralistní bajky, shrnuje mravní učení ve smyslu praktické životní morálky.
Osvícenství
navazuje na renesanci, rozvíjí tradice racionalismu, optimismu; rozumový přístup ke skutečnosti, v rozumu vidí protiklad ke slepé víře a iracionalitě baroka. rozum má a může osvobozovat člověka z otrocké nevědomosti, z podléhání pověrám, podřízenosti světským a duchovním autoritám, které nerespektují jeho lidská práva. Mimořádný význam kladen na výchovu a vzdělání, vědu a vědecké myšlení, chtěli proniknout k tajemství přírody.
Francois Voltaire
Candide neboli Optimismus – filosofická a satirická povídka o hledání lidského štěstí, vychovatel bezbřehý optimista a sluha zase pesimista, kritika obojího, světové zlo lze překonat pečlivou prací
Denis Diderot
Jeptiška – nemanželská dcera poslána proti své vůli do kláštera. V dopisech psaných markýzi de Croismare sděluje své životní osudy a pocity. V klášteře Zuzana zakusí kromě dalších strastí i sadistickou krutost ze strany své nové představené, stejně tak je v dalším klášteře svědkem vášně, zešílení a smrti lesbické představené. Zuzana nakonec uprchne, zemře v Paříži.
Jakub fatalista – jedná se o rozprávění sluhy Jakuba a jeho pána během zdánlivě bezcílného putování. Spor o to, má-li člověk možnost svobodného rozhodování, nebo je-li jeho život předurčen osudem.
Daniel Defoe
Robinskon Crusoe – děj vychází pravděpodobně ze skutečného příběhu skotského námořníka Alexandra Selkirka. Je psán v ich formě, vypráví osudy trosečníka, který po 28 let obývá pustý ostrov. Oslava umu, podnikavosti a vztahu k přírodě.
Jonathan Swift
Gulliverovy cesty – hrdina putuje po čtyřech fiktivních prostředích (trpaslíci, obři, blázniví učenci, ušlechtilí koně), hrdina si uvědomuje, jak absurdně se člověk občas chová a jak málo zmůže rozum, jestliže se neopírá o životní zkušenosti.
Preromantismus
Literatura opustila pevná pravidla klasicismu, tématicky se obohacuje přírodou a mytologií. Na rozdíl od klasicismu, který byl uměleckým směrem aristokracie, v preromantismu nastupuje měšťanstvo. Odmítá despocie a nesvobody Každý jedinec má právo na plný, ničím neomezovaný citový život, cit je zdrojem a projevem pravých morálních hodnot.
Gotthold Ephiraim Lessing
Emilie Galotti – první německá měšťanská tragédie, dívka, která volí raději smrt z rukou svého otce, než by se stala obětí panovnické zvůle
Johann Wolfgang Goethe
Utrpení mladého Werthera – první román, částečně v dopisech a deníkovou formou podává obraz vnitřního života mladého člověka, který se nešťastně zamiloval do snoubenky svého přítele, nakonec spáchal sebevraždu.
Faust – dvoudílné filosofické drama, podobenství o lidském údělu na tomto světě, doktor Faust je věčně nespokojený sám se sebou a touží po absolutním poznání, uzavírá smlouvu s Mefistofelem, nakonec je spasen, lidská činnost vedená ušlechtilým cílem.
1. fáze – obranná
tuto fázi obrození odstartovalo vydání Rozprav na obranu jazyka slovanského, zvláště českého Bohuslava Balbína Františkem Martinem Pelclem; cíle: čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk, zvětšit zájem o českou kulturu a dějiny
Jazykověda
Josef Dobrovský
Dějiny české řeči a literatury – především dějiny českého jazyka; charakterizuje české dějiny, sympatizuje s husity a 16. stoletím, protože lidé četli a přemýšleli, období pobělohorské charakterizuje jako období úpadku české řeči
Základy jazyka staroslověnského – první vědecká mluvnice staroslověnštiny; zakladatel slavistiky, latinsky
Historie
František Martin Pelcl
Nová kronika česká – patří k nejdůležitějším původním dějepisným spisům v začátcích NO
Základy české mluvnice – nejlepší mluvnice těch dob
Počátky novočeského básnictví
Václav Thám
Básně v řeči vázané – předmluva je obhajobou češtiny a české literatury v duchu dřívějších obran, zdůraznění osvícenského myšlení, Josefa II.; ukázky ze starší české literatury, překlady a původní básně Thámovy, příspěvky ostatních účastníků
Antonín Jaroslav Puchmajer
Sebrání básní a zpěvů – 5 almanachů, snaha o zvýšení úrovně českého básnictví, rozmanité žánry a formy
- fáze – ofenzivní
ovlivněno napoleonskými válkami; rozvoj básnického i odborného jazyka, rozšíření slovní zásoby, slovanský humanismus, historismus (husité), víra v budoucnost národa
Literatura vědecká
Josef Jungmann
Slovník česko – německý – nejúplnější soubor českých slov, vytváření nových slov
Slovesnost – učebnice literární teorie, poetiky a slohová čítanka s literárními ukázkami pro gymnázia
Historie literatury české – dějiny literatury a bibliografický soupis tehdy známých českých literárních památek; periodizace vývoje literatury a charakteristika jednotlivých období jejího vývoje s výkladem
Pavel Josef Šafařík
Slovanské starožitnosti – spis o nejstarších dějinách všech slovanských národů až do konce 1. tis., jejich kultuře a šíření v Evropě
Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích – všichni Slované jsou jeden národ a jednotlivé jazyky jsou nářečími
František Palacký
Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě – základní historické pětisvazkové dílo – výklad národní minulosti od nejstarších dob do r. 1526
Literatura umělecká
Jan Kollár
básník, sběratel, kněz, profesor
Slávy dcera – obsahuje 5 zpěvů, pojmenovaných podle řek protékajících slovanským územím; tématem je osud Slovanstva, naděje na jeho slavnou budoucnost, láska k Míně – dceři bohyně Slovanstva a věčné milence autora
O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slavskými
František Ladislav Čelakovský
Ohlas písní českých – sbírka lyrické poezie různého druhu (písně milostné, robotní…), zachycuje ráz české lidové slovesnosti a českého lidového života; Toman a lesní panna – cesta za milenkou, zklamání (našla si jiného), zásah nadpřirozené síly (smrt)
Ohlas písní ruských – inspirován ruskou lidovou slovesností; bohatýrská minulost – Bohatýr Muromec (podle byliny Ilja a Kalin – car, Muromec – mstitel bezpráví), Čurila Plenkovič
Rukopisné padělky
Rukopis královédvorský – nejstarší české dějiny od počátku, Rukopis zelenohorský – jen úryvky; podvrhy, pravděpodobnými autory jsou Josef Linda a Václav Hanka