Poezie národního ohrožení
Josef Hora
sbírka Domov – poezie rodné země, obava o její budoucnost – b. Zpěv rodné zemi: minulost plná bojů × země rozkvétající; slavné tradice (refrén), obraz nezdolnosti a nepřetržité kontinuity národa:
- lyrickoepická b. Jan houslista – návrat českého hudebníka ze světa domů, aby prožíval utrpení, kterým osudově prochází jeho země
František Halas
– změna: jasnější životní pohled; boj proti zlu
– sbírka Dokořán – obraz dramatického světového napětí (reakce na španělskou občanskou válku)
– sbírka Torzo naděje – poezie ve službách společenského zápasu
– b. Praze – tvorba zbavit se nepřátel, výzva k boji s fašismem, symbol – husitská a svatováclavská tradice = posila národního sebevědomí
– b. Mobilizace – reakce na mnichovskou zradu
– b. Zpěv úzkosti – využití zvukomalby (refrén):
– naděje na vítězství, výzva k boji proti bezpráví a násilí:
– účinné metafory, dramatické kontrasty, myšlenkové abstrakce spojeny s konkrétními obrazy (oheň hrůzy, kraj snění, kotva naděje, nepřítel vztek); metafory z podstatných jmen (žízeň hněvu)
– sbírka Naše paní Božena Němcová (1940) – osud ženy bojovnice – vzor národní hrdosti a síly; symbolická krása její řeči
– sbírka Ladění – výrazová prostota dětských říkanek, záměrná melodičnost, krása jazyka
- c) po válce
– sbírka V řadě – oslava hrdinství bojovníků na barikádách a sbírka A co? – vydána posmrtně, představa budoucího života
– básnická próza Já se tam vrátím (1939, vydána 1947) – oslava rodného kraje – Kunštát na Mor. = pevná životní jistota; melodičnost a zpěvnost výrazu
Válečná próza
– 1. vlna: beletrie i dokument, faktografičnost, reportážní prvky, (očité svědectví)
Jan Drda (1915–1970) – prozaik, dramatik
– vstup do literatury za války (Městečko na dlani); po válce soubor povídek Němá barikáda – obraz boje s fašismem, nepatetické hrdinství obyčejných lidí nebo dětí v mezních situacích: latinář Málek (p. Vyšší princip), František Milec (p. Hlídač dynamitu), učitel Havlík (p. Včelař), Pepík Hošek (p. Pancéřová pěst)
– dramata s pohádkovými náměty – Dalskabáty, hříšná ves, Posvícení v Tramtárii
Jiří Marek (1914)
– Muži jdou v tmě – 5 parašutistů se probíjí z fašistického obklíčení; zkouška charakterů, mezní situace (strach i statečnost)
Adolf Branald (1910)
- romány Severní nádraží, Lazaretní vlak – z vlastní zkušenosti železničáře za války a z Pražského květnového povstání; reportážní prvky
Marie Pujmanová
– 2. a 3. díl trilogie – Hra s ohněm, Život proti smrti
téma koncentračních táborů a vězení:
Julius Fučík (1903–1943)
– Reportáž psaná na oprátce – dílo komunistického spisovatele, literárního teoretika (stať Božena Němcová bojující);
– podle svědectví G. Fučíkové texty napsány ve vězení; záznam prožitků i retrospektivní vzpomínky, dokument nelidskosti fašistů
povídkové soubory Milan Jariš, Oni přijdou, E. F. Burian, Osm odtamtud a jiné
židovská tematika:
– autobiografický román Jiřího Weila Život s hvězdou (odmítnutí nastoupit do transportu, pásmo vzpomínek a reflexí), román Žalozpěv na 77 297 obětí, Na střeše je Mendelssohn
– 2. vlna: přelom 50. a 60. let – větší míra psychologické analýzy, v popředí subjekt člověka ve vztahu k době, ne události v širších souvislostech
Arnošt Lustig (1926)
autor próz s židovskou tematikou; vlastní zážitky z Terezína, Osvětimi, Buchenwaldu; uprchl z transportu smrti, účastnil se pražského povstání;
povídkové soubory Noc a naděje, Démanty noci – obyčejní hrdinové; mravní podstata člověka v mezní situaci; přesvědčivost okamžiku, dramatičnost detailu; fyzicky
– oběti násilí, morálně – vítězi nad mučiteli; ”bezbranní vítězové”
– novela Dita Saxová – návrat židovské dívky z války, ale zklamání, nesplněna očekávání
– novela Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou – vzpoura mladé polské Židovky (zastřelí v umývárně před plynovou komorou německého důstojníka) × pasivita ostatních vězňů; v exilu vyšla v 70. letech novela Nemilovaná (o prostitutce v terezínském ghettu)
Norbert Frýd (1913–1976)
– autor židovského původu, vězněn v Terezíně, Osvětimi, Dachau
– autobiografický román Krabice živých – z koncentračního tábora Gigling, stavba továrny na zbraně, nelidské podmínky, formování odboje; filmový režisér Zdeněk Roubíček, pomocný písař, vede kartotéku vězňů (mnohé zachraňuje před smrtí)
– trilogie Vzorek bez ceny a Pan biskup, Hedvábné starosti, Lahvová pošta – memoárová literatura, dokumentárnost, osudy vlastní rodiny (rodiče, bratr, manželka), hromadné vraždění, psychologie vězňů; autor = vypravěč a komentátor
Ladislav Fuks (1923–1994)
– prozaik, autor válečných a psychologických próz
– román Pan Theodor Mundstock – osud pražského Žida za války, degradován na metaře, čeká na transport do koncentračního tábora; plánovitě a detailně se připravuje, promýšlí všechny situace (= groteskně tragická příprava na smrt, ale dává naději); nový způsob zpracování konfliktu lidské bezbrannosti s brutálním násilím: neepicky založená úvodní situace – setkání se stínem (Mon) = niterný přízrak, odštěpená část Mundstockova nitra, partner dialogu, podobně i dialog se slípkou v bytě; neucelenost děje, nedůležité vnější okolnosti, ale postižení hloubky a intenzity prožitku (tápání, trýzeň, zápas, smrt); prolínání časových rovin (protektorát i průhledy do předválečné doby = kontrast zvrácenosti × normálního života). Mundstockovo úsilí je absurdní jako totální moc nad člověkem
– cyklus povídek Mí černovlasí bratři – vztahy 5 chlapců z gymnazijní třídy (3 z nich Židé);
– román Variace na temnou strunu – iluzivní svět přecitlivělého Michala, představy neodlišeny od reality;
– později autorův obrat od sond do lidských niter k hororu (postavy zrůdné, plodící zlo) – román Spalovač mrtvol – příběh pana Kopfrkingla, psychopata z krematoria – stává se udavačem a vrahem ve službách fašismu
– povídky Smrt morčete – různá témata, židovská problematika, román Myši Natálie Mooshabrové – horor a pohádka splývá s prvky sci-fi, s obrazem středověkého způsobu života
– 2. etapa Fuksovy tvorby poznamenána přijetím normalizačních požadavků – díla tendenční, např. Návrat z žitného pole (únorová tematika), balada Pasáček z doliny (poválečné proměny) aj.; teprve v 80. letech návrat k obrazu temných životních pocitů: román Obraz Martina Blaskowitze – problematika viny a trestu, opět válečné období; poslední dílo – monumentální historický román Vévodkyně a kuchařka – doba konce habsburské monarchie, využití postmodernistických postupů, poetičnost i ironie, groteskní humor i sugestivní naléhavost
Karel Ptáčník (1921)
– prozaik skupiny Květen – román Ročník jedenadvacet – podle deníkových záznamů, téma nucených prací v Německu; příběh lásky českého chlapce Honzíka k Němce Käthe; reportážní prvky i lyrické pasáže; stálé ohrožení života ð zkouška charakterů; tytéž postavy vystupují i v románech z poválečného moravského pohraničí – Město na hranici, Noc odchází ráno, Šestapadesátý;
– psychologický román Chlapák, po odmlčení, v 80. l. romány Dům uprostřed města a Fasáda
Jan Otčenášek (1924–1979)
– novela Romeo, Julie a tma z doby heydrichiády, shakespearovský námět tragické lásky – student Pavel a židovská dívka Ester; obžaloba fašismu a rasismu
– román Kulhavý Orfeus – osudy 5 přátel nasazených do pražské továrny, ilegální organizace Orfeus, neúspěšná odbojová činnost (pokračují osudy Pavla z předchozí novely)
Ladislav Mňačko (1919–1994)
– ”československý” spisovatel, prozaik, autor reportáží; narozen na Moravě, většinu života v emigraci; román Smrt si říká Engelchen – problematika partyzánského hnutí (moravsko-slezské pomezí a střední Slovensko); odvážné svědectví doby, psychologická kresba postav: partyzán Voloďa s pocitem nedobojovaného boje (mstít se), židovka Marta – získává od Němců zprávy, ale miluje Voloďu ð deziluze z vlastního života; Nikolaj – citlivý, ale tvrdý muž – po zranění se zastřelí; úvahy o tom, co válka bere člověku, a o vině
Bohumil Hrabal
– Ostře sledované vlaky – povídka výjimečně se souvislým dějem, v popředí motiv hrdinského činu; železniční elév Miloš Hrma zneškodní válečně důležitý vlak výbušninou, vzájemně se ale postřelí s dozírajícím německým vojákem a společně umírají
Josef Škvorecký
- román Zbabělci – o posledních dnech války v Náchodě; pohled z opačné strany – Danny Smiřický je antihrdina (polemika s ideologickým pojetím doby)
– 3. vlna: v 70. letech – válka ze zorného úhlu odstupu
Ota Pavel
- povídky Smrt krásných srnců (např. povídka Kapři pro wehrmacht)
Jiří Mucha (1915–1991)
– syn malíře a grafika Alfonse Muchy, za války důstojníkem letectva v západním odboji, po válce vězněn ð díla s válečnými tématy: kniha reportáží Oheň proti ohni, román Válka pokračuje – psychologické portréty účastníků válečných událostí
– z 60. let romány s autobiografickými prvky – Pravděpodobná tvář, Studené slunce (deník vězně, osudy spolutrpitelů, úvahy o umění)
Josef Škvorecký (1924)
– prozaik, nakladatel; od r. 1969 univerzitním profesorem v Torontu; tam v r. 1971 založil nakladatelství českých knih Sixty – Eight Publishers (s manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou)
– generační román Zbabělci – o posledních dnech války v Náchodě (Kostelec); vypravěč Danny Smiřický a jeho přátelé z džezové kapely – jejich statečné chování × předstírané vlastenectví místní honorace s touhou po moci; autobiografické prvky, subjektivizovaná ich-forma; monologická výpověď místy střídána s úsečnými civilními dialogy (vliv Hemingwaye); strohost výpovědi souvisí s úsilím depatetizace a demýtizace skutečnosti
– postava Dannyho je v dalších pozdějších prózách: novela Konec nylonového věku (období po únoru 1948 – Danny zastoupen v postavě profesora angličtiny i jako Sam obdivovaný Irenou), román Tankový prapor (o vojenské službě v 50. letech – omezenost důstojníků, ale jejich absolutní moc × prostí vojáci) – žánr groteskního satirického románu;
– soubor příběhů Prima sezóna (z období války; septimán Danny a jeho lásky); ”politický román” Mirákl (události 50. let – číhošťský zázrak – a 60. let – Pražské jaro a srpnová okupace 1968 – Danny jako účastník událostí); Příběh inženýra lidských duší (Danny jako profesor na torontské univerzitě = svět posrpnové emigrace a Dannyho vzpomínky na léta okupace doma) = volná pentalogie
– prózy s židovskou problematikou – povídkový soubor Sedmiramenný svícen a Babylonský příběh a jiné povídky – z 60. let; detektivní prózy – kriminální román Lvíče, cyklus Smutek poručíka Borůvky, Konec poručíka Borůvky, Návrat poručíka Borůvky aj.; román Scherzo capriccioso (o A. Dvořákovi, Čechách a Spojených státech)
Poválečná poezie
Vladimír Holan
- b) konec 30. let
– obrat k občanské poezii, reakce na ohrožení národní existence; souborné vydání – sbírka Havraním brkem (skladby Září 1938 – obraz mobilizace, Odpověď Francii – odezva na mnichovskou zradu, Sen – obraz protektorátní Prahy, Zpěv tříkrálový – věnovaný památce mrtvých v Habeši a Španělsku) – protest proti násilí a zvůli
– patetický verš, velká obraznost, naléhavá sdělení
– vedle toho vznikla sbírka intimní lyriky – Záhřmotí a lyrickoepické příběhy První testament, Terezka Planetová, Cesta mraku – tragické osudy, základní filozofické otázky, hledání jistot, lásky a krásy, smyslu života i tvorby
- poválečný soubor Dokument – 4 skladby, ohlas konce války a osvobození: skladba Dík Sovětskému svazu – střetnutí zla, krutosti války a bohatýrských mstitelů; báseň Panychida – polemika s Bohem (jeho netečnost k válečným hrůzám); panychida = pravoslavný smuteční obřad; sbírka Rudoarmejci – portréty prostých vojáků, jejich lidskost; využití detailu, oproštěný výraz, prozaizace verše; sbírka Tobě – útočné glosy dobových událostí
František Hrubín
obraz války a osvobození
– triptych Chléb s ocelí (Stalingrad, Chléb s ocelí, Pražský máj) občanská poezie
– poema Jobova noc (5 dílná skladba) – básníkova představa nového světa, obraz osudu národa, válečných let i vlastní tvůrčí cesty; v 3. zpěvu vyznání lásky k rodné zemi – motiv zlidovělé písně ”Čechy krásné, Čechy mé” – jako refrén
- c) poválečná tvorba
– pocity ohrožení, nejistoty paralelně vedle obrazu každodenního života
- skladba Hirošima – varování, hrozba atomové smrti × touha žít; připomínka osudu japonského města