Triblastica
– ektoderm, mezoderm, entoderm
– tkáně těl triblastic tvoří orgány které se podílejí na vzniku orgánových soustav
– bilaterální – souvisí s pohybem a hledáním potravy
Kmen : Morulovci (Mesozoa)
– mikroskopičtí až několikamilimetroví živočichové
– stavbou těla připomínají morulu
– povrchová vrstva buněk + vnitřní buňky rozmnožovací
– endoparaziti – ploštěnek, pásnic, plžů, mlžů, sépií, mnohoštětinatců a hadic
– možný vývoj z ploštěnců (zjednodušení těla díky parazitismu)
Kmen : Ploštěnci (Plathelminthes)
– pokožka – jednovrstevný epitel entodermálního původu
– trávicí dutina – slebá podobná láčce entodermálního původu
– mezenchym – vyplňuje prostor mezi pokožkou a trávicí dutinou
– jeho mezibuněčné prostory představují schizocoel – nepravá druhotná tělní dutina
– místo pro umístění orgánů tvořící orgánové soustavy
– nervová soustava – párové mozkové ganglium + pruhy spojené komisurami (příčné spoje)
– vylučovací soustava – protonefridie + vývodné kanálky
– slouží i jako osmoregulační orgán
– většinou hermafroditní
– Prekambrium —->
– původ odvozen od žahavců a žebernatek – slepá trávicí dutina + podobné larvy
ploštěnky (Turbellaria)
– většina druhů žije ve vodě slané, sladké i brakické
– pohyb umožněn kožněsvalovým vakem, řasinkami pokožky i hlenem
– orientace – smyslové orgány inervovány mozkovým gangliem
– jednoduché oči, chemoreceptory, hmatová čidla
– negativní fototropismus
– povětšinou dravci
– obrovská regenerační schopnost – nepohlavní rozmnožování dělením
ploštěnka potoční (Dugesia gonocephala) – dvě oči + kopinatá hlava
– citlivá na znečištění (bioindikátor)
ploštěnka mléčná (Dendrocoelum lacteum) – širší ekologická valence
– bělavé zbarvení
motolice (Trematoda)
– cizopasníci zejména obratlovců
– pokožka tvořena mnohojadernými útvary – syncytia
– smyslové orgány + svaly kožněsvalového vaku zakrnělé
– příchytné orgány – přísavky (ústní, břišní)
– živí se krví a narušenými tkáněmi
– převážně hermafroditi
– velké objemné pohlavní orgány – nadprodukce vajíček
jednorodé – povětšinou ektoparaziti
– vývin na jednom hostiteli
– př. žábrohlísti – parazitují na žábrách ryb a obojživelníků
dvourodé – endoparaziti
– vývin ve dvou i více hostitelích
– obrněná larva se podobá některým ploštěnkám
– mezihostitelé – vodní i suchozemští plží, členovci vzácně i ryby
– koneční hostitelé obratlovci včetně člověka
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
– cizopasí v játrech přežvýkavců – možné napadení člověka
– mezihostitel – bahnatka
motolice kopinatá
(Dicrocoelium dendriticum)
– parazituje ve žlučovodech a žlučníku sudokopytníků a jiných savců
krevnička močová
(Schistosoma haematobium)
– cizopasí v cévách močových cest
– způsobuje bilharziózu – mimo jiné projev močokrevností
– způsobeno vajíčky které trnem prothnou cévy
tasemnice (Cestoda)
– parazituje ve střevě obratlovců
– absence trávicí soustavy
– živiny přijímají povrchem těla
– anaerobní metabolismus
– hlavička (scolex) – příchytné orgány – přísavky či háčky
– zůžena v krček kde dochází k intenzivnímu množení buněk – vznik plochých článků (proglotidy)
– hermafroditi – dochází k samooplození
– střídání dvou či tří typů larev
– mezihostitelé – buchanky, ryby i teplokrevní obratlovci
– boubel – klidové stadium larvy vzniklé u teplokrevního obratlovce
škulovec široký
(Diphyllobothrium latum)
– štěrbinové přísavky
– dva mezihostitelé – buchanky + ryby
– výskyt v Evropě – Švýcarsko + Pobaltí
tasemnice bezbranná
(Taeniarhynchus saginatus)
– na hlavě kruhové přísavky
– boubel v mase hovězího dobytka
tasemnice dlouhočlenná
(Taenia solium)
– na hlavě kruhové přísavky + věnec háčků
– boubel u prasat i člověka
Kmen : Pásnice (Nemertini)
– vodní, většinou mořští živočichové
– dlouhé zploštělé až oválné tělo
– některé druhy dravé, jiné se živé detritem
– schizocoel, obrvená pokožka, protonefridie
– průchodná trávicí trubice s řití
– vychlipitelný chobot (občas zakončený bodcem s jedovou žlázou)
– uzavřená cévní soustava – centrum hřbetní céva
– většinou gonochoristé
– nepřímý vývin přes larvu
pásmovka velká
(Lineus longissimus)
– dlouhá až 30m
pásemnička sladkovodní
(Prostoma graecense)
– naše dravá pásnice
Kmen : Mechovnatci (Entoprocta)
– okolo 0,5cm velcí převážně mořští živočichové
– prostor mezi pokožkou a střevem vyplněn řídkým mezenchymatickým vazivem
– mezi bunkami vaziva rosolovitá hmota
– larvy obrvené a pohyblivé, přisedají a mění se v dospělce
– tělo – kalich – nese věnec chapadel s obrvenou pokožkou
– stopka
– trávicí trubice průchodná
– možnost pučení
Kmen : Hlísti (Nemathelminthes)
– většina oblé červovité tělo
– pseudocel – vyplněn tektuinou – volně umístěné orgány
– mezenchymatické vazivo redukované
– kožněsvalový vak napínán tekutinou pseudocelu
– pokožka kryta silnou kutikulou
– nervová soustava – párové mozkové ganglium
– trávicí trubice přímá zakončena řitním otvorem
– dýchání celým povrchem těla, endoparaziti mají anaerobní metabolismus
– protonefridie – vylučovací i osmoregulační orgány
– většinou gonochoristé
– pouze pohlavní rozmnožování s nepřímým vývojem přes larvu
– dravci / reducenti / detritofágové – podílení na čištění vod
vířníci (Rotatoria)
– 0,2 – 1 mm
– u řady druhů stálý počet tělních buněk
– nejmenší mnohobuněční s orgánovými soustavami
– převážně sladkovodní – tvoří zooplankton popř. žijí přisedle
– jeden nebo dva kruhy vířivých brv okolo úst
– kutikula může vytvářet pancířky
– při vyschnutí stanoviště upadají do anabiózy
– v tomto stavu mohou přežít i několik let a mohou se šířit pomocí větru či jinak
břichobrvky (Gastrotricha)
– mikroskopičtí vodní živočichové
– na břišní ploše dva pásy brv
rypečky (Kinorhyncha)
– max. 1 mm
– kolem úst ostnité dlouhé kutikulární výběžky
– žijí na dně moří
hlístice (Nematoda)
– v průběhu vývoje několikrát svlékají kutikulu
– kožněsvalový vak obsahuje jen podélnou svalovinu
– nervová soustava – 8 podélných pruhů
– vylučovací orgány – párové podélné trubice
– samci menší než samice
háďátka (Rhabditoidea)
– součást edafonu
háďátko řepné – parazituje v koříncíh bulv řepy
háďátko pšeničné – cizopasí na listech či klasech pšenice
– vyžírá obilky které zduřují v hálky
– možnost anabiózy
strunice (Mermithoidea)
– parazitují v tělní dutině larev hmyzu
– využívány v biologickém boji proti hmyzím škůdcům
roupi (Oxyuroidea)
– cizopasí v tělech členovců a obratlovců
roup dětský
(Enterobius vermicularis)
– cizopasí u člověka
– žije v tlustém i slepém střevě
– samice kladou vajíčka na kůži v okolí konečníku
škrkavky (Ascaroidea)
– cizopasí ve střevě obratlovců
škrkavka dětská
(Ascaris lumbricoides)
– vajíčka se rýhují v kyslíkatém prostředí mimo hostitele
vlasovci (Filarioidea) + nitkovci (Trichiuroidea)
– nebezpeční cizopasníci člověka
vlasovec mízní
(Wuchereria bancrofti)
– ucpává mízy a mízovody
– způsobuje sloní nemoc
svalovec stočený
(Trichinella spiralis)
– parazituje i prasat, šelem i člověka
– dospělci žijí v tenkém střevě
– larvy pronikají do svalů a tam se živí svalovými vlákny
– později se spirálně stáčejí a zapouzdřují
strunovci (Nematomorpha)
– vnějším tvarem podobní hlísticím
– velmi pevná a tuhá kutikula
– pseudocoel rozdělen mezenchymatickými vazivovými přepážkami
– zčásti zarostlé střevo
– larvy cizopasí v těle vodního hmyzu či koríšů, dospělci žijí volně ve vodě
Kmen : Vrtejši (Acanthocephala)
– pseudocel
– červovitý tvar těla
– přední část tvoří chobotek s kutikulárními háčky
– chobůtkem se zavrtávají do stěny střeva
– hostitelé – ptáci, savci
– živiny přijímají celým povrchem těla
– gonochoristé
– mezihostitel – bezobratlí (př. larvy hmyzu)
vrtejš veliký
(Macrancanthorhynchus hirudinaceus)
Kmen : Hlavatci (Priapulidea)
– max. 20cm
– červovitý tvar těla
– pseudocel
– mořští živočichové
– dospělci dravci – živí se bezobratlými
– mají bambulovitý rypec s kutikulárními háčky
Kmen : Měkkýši (Mollusca)
– pravá dutina tělní – coelom – vznik rozestoupení buněk mezodermu
– malý rozsah – pouze dutina osrdečníku a pohlavních žláz
– zbylý prostor vyplněn metenchymatickým pojivem s četnými krevními rozlitinami
– členění těla – hlava, noha, útrobní vak
– útrobní vak obsahuje vnitřní orgány – hřbetní plochu kryje kožní záhyb – plášť
– pod pláštěm – plášťová dutina
– vnější pokožka pláště vylučuje vápenitou schránku či kutikulu
– nervová soustava – mozková zauzlina, nervový prstenec kolem trávicí trubice + 4 pruhy nervů (na nich další ganglia)
– smyslové orgány – oči pohárkové / komorové
– statocysta – v přední části nohy
– osfradia – chemoreceptory kontrolující kvalitu vody (jen u vodních zástupců)
– dýchací orgány uložené v plášťové dutině – žábry (často hřebínkovité) či prokrvená sliznice
– cévní soustava otevřená – vakovité srdce kryté blanitým osrdečníkem + cévy
– dýchací barvivo – hemoglobin / hemocyanin (Cu2+)
– trávicí soustava – radula (chitinózní páska se zoubky)
– slinné žlázy
– slinivkojaterní žláza (ústí do žaludku) – hepatopankreas
– vylučovací orgány – metanefridie – tvořeny nálevkou + obrveným epitelem otevřeným do coelomové dutiny (většinou osrdečníku)
– ústí do plášťové dutiny
– gonochoristé, řidčeji hermafroditi
– pohlavní rozmnožování – vývoj přes veligerovu larvu (či jiný typ larvy trochoforového typu)
– u některých měkkýšů vývin přímý
- Podkmen – Paplži
– mořští živočichové
– bilaterální, nezřetelně zformovaná hlava
– nervová soustava – mozková zauzlina + 2 pruhy
– plášť nevylučuje souvislé schránky
červovci (Aplacophora)
– připomínají červy se zploštělou břišní stranou těla
– plášť vylučuje kutikulu s vápenitými jehličkami
– redukované žábry
choustnatky (Polyplacophora, syn. Placophora)
– ploší měkkýši
– plášť vylučuje 8 taškovitých destiček
– dýchají žábrami uloženými po stranách těla
– žijí v pobřežním pásmu a příbojové zóně korálových útesů
- Podkmen – Schránkovci, syn. Skořápkovci (Conchifera)
– plášť vylučuje vápenitou schránku, může být druhotně redukovaná
– nervová soustava – více ganglií
přílipkovci (Monoplacophora)
– bilaterální
– několik párů žaber v plášťové rýze
– několik párů metanefridií
– párové gonády
– gonochoristé
přílipkovka (Neopilina)
plži (Gastropoda)
– zřetelně formovaná hlava s jedním nebo dvěma páry tykadel
– schránka – ulita – většina druhů má pravotočivé ulity
– jedno metanefridium
– řitní a vylučovací otvory ústí za hlavou
předožábří (Prosobranchiata)
– ulita stočená o 180″
– plášťová dutina leží před srdcem
– nervové pruhy překřížené
– na hřbetní straně nohy – trvalé vápenité víčko (uzavírají jím ulitu)
zavinutci (Cypraea) – ulity používané jako platidlo
ostranka jaderská
(Murex brandaris)
– výroba antického purpuru
tritonky (Triton) – užívány jako signální trubky
homolice (conus) – draví plži teplých moří
– slinné žlázy přeměněné jedové žlázy
– radula má charakter dutého bodce
– některé druhy smrtelně nebezpečné
bahenka živorodá
(Viviparus contectus)
– rýhování vajíček a časné fáze vývinu mladých bahenek probíhají v plášťové dutině
zadožábří (Opisthobranchiata)
– plášťová dutina posunuta s jedním žaberním hřebínkem na bok těla za srdce
– nervové pruhy jsou druhotně přímé, nepřekřížené, zkrácené
– ulita zmenšená či druhotně chybí
– u některých druhá redukované hřebínkovité žábry
– k dýchání využívají výrůstký hřbetní strany těla
– většinou mořští pestře zbarvení
– hermafroditi
zejové (Aplasia)
valovky (Cliona) – součást potravy kytovců
plicnatí (Pulmonata)
– někteří žijí druhotně v mořích či brakických či sladkých vodách
– dýchají prokrvenou stěnou plášťové dutiny – plicní vak
– nervové zauzliny soustředěny v hlavě, mozkové ganglium spojeno obhltanovým prstencem s ostatními ganglii
– hermafroditi
– někteří mají obojetnou pohlavní žlázu
– tuhé obaly vajíček jsou přizpůsobením čivotu na souši
spodnoocí (Basommatophora) – jeden pár tykadel, pár očí při jejich základě
plovatky (Lymnaea) – pravotočivá věžovitá ulita
okružáci (Planorbarius) – plochá ulita
bahnatka
(Galba)
– mezihostitel motolice jaterní
– žije i v periodických vodách
stopkoocí (Stylommatophora) – dva páry tylakadel, zatažitelné oči na vrcholu druhého páru
– vylučují dočasné vápenité víčko na uzavření ulity při přezimování
hlemýžď zahradní
(Helix pomatia)
rod Achatina – největší suchozemský plž (Afrika)
pásovky (Cepea)
suchomilky (Helicella) – mezihostitely některých druhů motolic
plzáci (Arionidae) – redukovaná ulita , dýchací otvor v přední polovině štítku
slimáci (Limacidae) – redukovaná ulita, dýchací otvor v zadní polovině štítku
mlži (Bivalvia)
– bilaterální s redukovanou hlavou
– dvoudílný plášť (na okraji mohou ležet oči) vylučuje schránky – pravá a levá lastura
– lastury spojené vazem + svěracími svaly – zámek
– kýlovitá noha
– žábry v plášťové dutině
– gonochoristé s nepřímým vývojem
perlotvorka mořská (Pteria margaritifera)
perlorodka říční (Margaritana margaritifera)
slávka jedlá (Mytilus edulis) – žije přisedle připevněna k podkladu bissovými vlákny
ústřice (Ostrea)
hřebenatky (Pecten)
zévy (Tridacna) – největší žijící mlži
– žijí v Indickém a Tichém oceánu
srdcovky (Cardium)
okružanky (Sphaeriidae)
velrub malířský (Unio pictorum)
škeble rybničná (Anodonta cygnea) – lastury nemají zámek
glochidie – larvy velevrubů, škeblí a perlorodek
– živí se látkami mateřského těla později parazitují na žábrách ryb
hlavonožci (Cephalopoda)
– mořští živočichové
– bilaterálí s výrazně formovanou hlavou se zobákovitými čelistmy
– komorové oči
– útrobní vak bilaterální
– noha přeměněna v 8-10 ramen (chapadel) a zčásti ve vakovitou nálevku
– Prvohory —> (nejstarší zkameněliny z kambria – amoniti (spirálně stočená schránka + belemiti (přímá schránka kuželovitá))
čtyřžábří (Tetrabranchiata) – spirálně stočená schránka
loděnka (Nautilus)
– u ostatních druhů schránka redukována a přerostlá pláštěm
– radula – na začátku trávicí trubice
– slinné žlázy některých druhů produkují jedovaté látky
– sépiová žláza – vylučuje hnědou inkoustovitou tekutinu
– vyúsťuje poblíž řiti
– ganglia sdruženy v hlavě kolem trávicí trubice (tvoří mozek)
– chráněno chrupavčitou schránkou
– z mozkové zauzliny vybíhají do těla silné nervy
– jistá schopnost učit se
– pigmentové buňky
– gonochoristé
– sexuální dimorfismus
– jedno z ramen samců – f-ce kopulačního orgánu
– přímý vývoj
sépie (Sepia)
krakatice (př. Architeutis)
oliheň (Loligo)
– deset ramen a vak lemovaný ploutvičkou
chobotnice (Octopus) – osm ramen vak bez lemu
Kmen : Sumýšovci (Sipunculida)
– možští živočichové červovitého vzhledu
– věnec tykadel kolem úst
– žijí schovaní ve štěrbinách nebo v ulitách po plžích
– mikrofágové – f-ce reducentů
– minimálně členěný coelom
– absence cévní i dýchací soustavy
– gonochoristé s nepřímým vývojem
Kmen : Rypohlavci (Echiurida)
– mořští živočichové s válcovitým až vakovitým tělem protaženým v chobot (rypák)
– nečleněný a prostorný coelom
– uzavřená cévní soustava
– absence dýchací soustavy
– gonochoristé s nepřímým vývojem
– sexuální dimorfismus
Kmen : Kroužkovci (Annelida)
– mořští, sladkovodní a druhotně suchozemští
– homonomní segmentace (vnější členění odpovídá vnitřnímu)
– články oddělené dissepimenty (blanitými přepážkami)
– každý článek (až na krajní) – pár coelomových váčků, pár ganglií, pár nefridií, původně i pár pohl. orgánů
– kolagenová kutikula
– pokožka – slizové žlázy + smyslové buňky
– kožněsvalový vak – hladká svalovina – okružní, příčný i podélný průběh
– hydroskelet (coelomové váčky naplněné tekutinou – kapalinová kostra)
– mozková (nadhltanová) ganglia – dva pruhy vybíhající do těla – žebříčková nerv. soust.
– nervy – konektivy (příčné spoje) + komisury (podélné spoje)
– trubicovitá trávicí soustava
– uzavřená cévní soustava (hřebtní céva + břišní céva – spojené kruhovými spojkami)
– dýchací barvivo rozpuštěno v krevní plazmě (může být i hemoglobin)
– metanefridie – obrvená nálevka otevřená do coelomového váčku, vývodné kanálky prochází dissepimentem a vyúsťují v následujícím článku
– dýchání – žábry / celý povrch těla
– gonochoristé i hermafroditi
Mnohoštětinatci (Polychaeta)
– převážně mořští
– předústní článek – tykadla (pár i více), makadla; možno i oči
– někteří draví – vychlipitelný hltan s háčky
– na každém článku (kromě posledního) – parapodia (nečlánkované výběžky – panožky)
– parapodia – vystužena osními štětinami, nesou hmatové štětiny a žábry
– gonochoristé s nepřímým vývojem – pohlavní i nepohlavní rozmnožování
– trochofora – plovoucí larva (v oblasti řitního otvoru začne odškrcovat tělní články)
nereidky (Nereis) – žijí v porostech řas
sedivci – žijí v rourkách; redukovaná parapodia; někdy chybí i dissepimenty
pískovník rybářský
rournatec vějířovitý – zatažitelná, vějířovitě větvená tykadla; pestré pastelové zbarvení
Opaskovci (Clitellata)
– převážně sladkovocní a půdní
– předústní článek bez přívěsků
– tělní články bez parapodií i žaber
– clitellum (opasek) – zduřený okrsek kožních žláz v době páření
– vylučuje slizové látky usnadňující přenos spermií
– tvorba kokonu (obalu okolo vajíček)
– hermarfoditi s přímým vývojem
máloštětinatci (Oligochaeta)
– na článcích 4 skupiny štětinek – usnadňují pohyb
žížaly (Lumricidae) – negativní fototropismus
– typhlosolis – střevní řasa
– střevo obklopuje vniřní epitel coelomu přeměněný v chloragogenní buňky
– chloragogenní buňky – hromadění odpadních látek + syntéza tuků a glykogenu
– mizí z půdní fauny – kyselost půdy, chemická hnojiva, herbicidy, pesticidy
žížala obecná (Lumbricus terrestris)
roupnice (Enchytraeidae) – v 1m3 až několik set tisíc
– obývají i kyselé půdy
naidky (Naididae) – sladkovodní; průhledné tělo; poměrně dlouhé štětinky
naidka chobotnatá (Stylaria lacustris)
nitěnky (Tubificidae) – žijí v bahně a rourkách vyztužených hlenem
– krevní plazma obsahuje hemoglobin
– mohou žít i v silně organicky znečištěných vodách
pijavice (Hirudinea)
– druhotně nepravá segmentace neodpovídající vnitřnímu členění těla
– střevo zvětšené slepými výběžky
– hirudin – bílkovina zabraňující srážení krve
– tropické pijavky žijí v keřech a stromech – zpouštějí se odsud na savce
pijavka koňská (Haemopis sanquisuga) – dravá; až 10cm
hltanovka bahenní (Erpobdella octoculata) – zvláštní způsob péče o potomky – do kokonu ukládá váčky s potravou
pijavka lékařská (Hirudo medicinalis)
chobotnatka rybí (Piscicola geometra) – válcovitá, velké ploché přísavky
Kmen : Drápkovci (Onychophora)
– homonomní segmentace; nekolik centimetrů max
– vlhké tropy a mírný pás jižní polokoule
– přední články – článkovaná tykadla, kusadla
– ostatní články – pár kuželovitých nohou – nepravé články, drápky
– nemají dissepimenty
– chitinová kutikula
– cévní soustava – otevřená – hřbetní trubicovité srdce
– dýchací soustava – vzdušnice
– gonochoristé; přímý vývoj
– většina dravci – z obranných žláz na hlavě vystřikují lepivý sekret znehybňující kořist
Kmen : Želuvušky (Tardigrada)
– kosmopolitní (rozšíření ve všech světadílech)
– max 1mm
– hlavový článek + 5 dalších článků s ganglii spojené konektivy
– nečlánkované nohy
– svalovina tvoří svalové snopce
– cévní soustava – chybí
– dýchací sostava – chybí
– vylučovací soustava – malphigické trubice (kromě mořských zástupců)
– gonochoristé s přímým vývojem; svlékají kutikulu
– anabióza – vyschlí v podobě cyst